Laskavý císařský řez – jak ho poznám
Problematika císařský řezů jako způsobu porodu miminka je velmi široká a obsáhlá. Jeho nadužívání v západních zemích oproti doporučení WHO je poměrně časté. Nicméně ani WHO už se na císařské řezy nedívá tak černobíle jako tomu bylo v době nedávné.
Nic není černobílé, ani císař není
Proč? Protože se kupříkladu ukázalo, že v mnohých rozvojových zemích, které se potýkají s vyšší mírou HIV a nemoci AIDS by bylo výhodnější, aby se děti rodily právě císařským řezem. Snížilo by se riziko nákazy touto nemocí. Naopak ve vyspělých zemích by se míra měla snížit, jelikož máme k dispozici kvalitní zdravotní systém a těhotné ženy se těší lepšímu zdravotnímu stavu atd.
Tady vidíte, že nelze na císařský řez pohlížet černobíle. Je to porod, ale zároveň i život zachraňující operace. A to zachránění nemusí být jen kvůli obtížím, které vznikly v průběhu vaginálního porodu. Paleta ochrany zdraví a života může být opravdu široká. Ráda říkám není to černobílé má to mnoho barev duhy.
Co to je za novoty. To nám sem netahejte
V čem ovšem spatřuji problematiku jako kontroverzní je využívání tzv. šetrného a jemného vedení porodu císařským řezem. Stále se u nás v České republice objevuje spíše výjimečně. Majoritně je využíván starší tradiční způsob. Tedy císařský řez se separací rodiny, pasivitou ženy – matky a separací miminka i na mnoho hodin či dní od svých rodičů. Není výjimkou i odepření bondingu či jeho nedostatečné provedení a podpora, nejen s matkou, ale i s otcem miminka.
Jsem toho názoru, že toto by se v 21. století již objevovat nemělo. A pokud ano, tak jedině pokud je k tomu velmi vážný medicínský důvod. Z jiného důvodu je to neodpustitelné a poškozující. Nejen fyzickou stránku člověka bychom měli chránit. Jeho psychika a emoční zdraví si rozhodně zaslouží stejnou míru pozornosti a ochrany. Císařovny jsou ohroženější skupinou co do rizika vzniku poporodních psychických potíží, šetrné a jemné vedení porodu císařským řezem, toto riziko významně snižuje.
Laskavý císařský řez nebo-li na rodinu orientovaný císařský řez je humánnější způsob tohoto způsobu porodu. Má mnoho výhod pro ženu, dítě i celou rodinu. U žen zlepšuje hojivost a regeneraci po operaci, snižuje riziko vzniku poporodních psychických obtíží. Zlepšuje laktaci a motivuje ženu k tomu být matkou. Vztahy rodiny se tvoří rychleji a to má prokazatelný pozitivní vliv na fungování rodiny. Zlepšuje se ženina spokojenost s porodem. U miminka se zlepšuje jeho poporodní adaptace, zvyšuje se chuť kojit, snižuje se poporodní stres a s ním se snižuje kupříkladu riziko vzniku novorozenecké žloutenky.
I pro personál nemocnic to znamená snížení rizika jejich zátěže. Většinu péče o novopečenou matku a novorozence přebírá otec či doprovázející osoby. Celkově se zdá být tento způsob porodu tzv. win-win. Asi se ptáte proč to tak není na většině pracovišť vnímáno. Také se na tuto otázku ptám. Možná se jedná o hluboce zakořeněný zvyk a obavy o bezpečnost žen a dětí. Věřím, že pokud je toto hlavním důvodem, tak jedině čas a zkušenosti ukážou, že není čeho se bát a všem zúčastněným to víc přináší než bere.
Zajímavý postřeh z praxe
Když si se ženami povídáme o císařském řezu a ptám se jich jaká jsou jejich přání, tak na mě nejčastěji vychrlí:
- mít miminko hned u sebe a zažít bonding hned na operačním sále
- mít u porodu manžela/partnera či partnerku
- jít po porodu na nadstandard a být se svým protějškem a našim novým dítětem pohromadě
To co ženy vyjmenovaly rozhodně patří mezi znaky laskavého a šetrného císařského řezu. Dá se říct, že to jsou ty nejzásadnější. Zbytkem už to jen doladíte. Co tam patří dále?
Co patří do znaků laskavého a šetrného císařského řezu?
Patří tam:
- zachování atmosféry porodu
- využití maximální míry prvků přirozeného porodu včetně tzv. vyklubání
- podpora aktivity ženy – matky při porodu – podat si miminko na hruď (ženou asistovaný císařský řez)
- odložené přestřižení pupeční šňůry či provedení tzv. Lotosového porodu
- kontakt matky a dítěte kůže na kůži, hrudník na hrudník
- podpora nerušeného a nepřerušovaného poporodního kontaktu kůže na kůži – hrudník na hrudník podle definice UNICEF (2011)
- komunikace personálu s rodiči jako s partnery v procesu porodu
- se ženou, jejím mužem a dítětem je jednáno jako s klienty a rodinou. Jsou respektována práva a povinnosti rodičů jako zákonných zástupců
- porodní přání ženy jsou brána vážně a respektována
- nepřetržitý kontakt nové rodiny je podporován
- podpora všeho co napomáhá rozvoji imunity a to v souladu s přáním rodičů (tzv. vaginální očkování, kontakt kůže na kůži, časné přisátí k prsu apod.)
- separace miminka a maminky je pouze z důvodu ohrožení života či zdraví dítěte či ženy. Nikdy ne kvůli rutině
Spát či nespát? Toť otázka
Aby toto mohlo proběhnout je třeba rodit v částečné anestesii. V případě celkové anestesie půjde o pasivitu matky. Přesto mnohé věci být dodrženy mohou. Nejsou ovšem v České republice zvykem a často nejsou podporovány. Dokonce v mohých případech je tomu bráněno.
Uvedené znaky, že jste rodila laskavým a šetrným císařským řezem nemusí být naplněny do posledního bodu. Máte svrchované právo si vybrat s čím souzníte a co už je na vás případně moc. Nemusíte souhlasit se vším. Přesto i při části možností, které jsou v souladu s vašimi přáními mluvíme o porodu laskavým a šetrným císařským řezem.
Jak opravdu nevypadá poporodní kontakt kůže na kůži
Přeji vám milé ženy jen ty nejkrásnější porody, které budou v souladu s vašimi přáními.
Dagi